Jesenné liečenie kyselinou šťavelovou.

Vážené včelárky a včelári.

Všetci včelári vieme, že síce sa skončila včelárska sezóna, ale práca včelára ani zďaleka nekončí. K pomalému začatiu pripravovania rámikov na ďalšiu sezónu, vytápaniu vosku a iným prácam, patrí aj jesenné preliečovanie včelstva. Často sa nás v našej kamennej predajni pýtate, čím a ako na jeseň liečiť. A pri odpovedaní na Vaše komplikované otázky sa často odvolávame na jeden zaujímavý článok.

Týka sa jesenného preliečovania kyseliny šťavelovej. Jedná sa o pomerne komplikovanú problematiku, názorov medzi včelármi je mnoho. Preto by sme Vám radi posunuli tento článok, pretože podľa nášho názoru sú v ňom veľmi dobre zhrnuté poznatky z liečenia kyselinou šťavelovou, ku ktorým sa samozrejme prikláňame. Článok bol zverejnený v českom časopise "Moderní včelař" a je dostupný v nižšie uvedenom odkaze, z ktorého sme aj čerpali. Pod článkom nájdete aj literatúru, o ktorú sa autor opiera. 

Článok je dostupný po kliknutí sem . Článok nie je náš a všetky autorské práva patria časopisu "Moderní včelař". 

Kyselinu šťavelovú si môžete zakúpiť po kliknutí sem

Tu je samotný článok:

Kyselina šťavelová je v zahraničí běžně používaným akaricidem k tlumení varroózy včely medonosné s vynikajícími výsledky. V ČR existuje mezi některými odborníky stále skepse, a proto ji nedoporučují k aplikaci, i když rozkladné produkty alternativního amitrazu zanechávají rezidua ve včelích produktech. Cílem níže popsaného experimentu bylo ověřit účinky kyseliny šťavelové v podmínkách ČR.

Úvod

Písemné zmínky o prvním použití kyseliny šťavelové (KŠ) proti varroóze včely medonosné najdeme v japonštině¹. Již při těchto prvních aplikacích se projevila KŠ jako vysoce účinná a bez výraznějších vedlejších efektů na rozdíl od prvních aplikací kyseliny mravenčí². Dnes se KŠ aplikuje převážně pokapem do plástových uliček v množství 5 ml do jedné uličky v koncentraci 4,2 % (w/v) v 60% (w/v) sacharózovém roztoku³.

Toxicita KŠ na včely se projevuje v závislosti na koncentraci použitého roztoku a také přítomnosti plodu⁴, který je na KŠ vysoce citlivý^5, 3. Výsledky se zkoušením KŠ v ČR byly již publikovány⁶ s uvedením širších souvislostí, proč použít KŠ nejen jako účinný akaricid, ale také jako náhradu za fumigaci amitrazem, který je na rozdíl od přírodní molekuly KŠ umělý a jeho rozkladné produkty proto zanechávají v produktech včel potenciálně škodlivá stabilní rezidua.

Cílem této práce bylo ověřit účinnost KŠ na větším souboru včelstev a několika stanovištích rovněž v podmínkách ČR tak, aby bylo možné spolehlivěji posoudit bezpečnost jejího používání v chovech ČR.

Materiál a metodika

Experiment byl proveden v průběhu včelařské zimy v období 2014/2015 na třech stanovištích (tab. 1) se shodnými tlumícími opatřeními proti varroóze. Všechna zařazená včelstva (n = 66) měla shodný genetický původ v kmeni Vigor^® a všechny matky byly inseminované. Včelstva byla umístěna na stojanech chráněných před přístupem mravenců Formistopem^® 7. Léčebný spad byl sledován v diagnostických dnech⁸. Včelstva byla před zimním pokusem v podletí ošetřena odparem kyseliny mravenčí v 65% koncentraci metodou Mitegone™ ^9 a 10. Litr léčebného roztoku kyseliny šťavelové (KŠ) byl připraven smícháním 42 g KŠ, 600 g řepného cukru a dolitím do objemu 1 litr; tj. v koncentraci 4,2 % KŠ (w/v) a 60 % řepného cukru (w/v). Technika aplikace roztoku byla shodná s dříve použitým postupem⁶; tj. aplikace 5 ml léčebného roztoku KŠ pokapem na obsednutou plástovou uličku. Přitom aplikace byla provedena přímo na včely ve vrcholu zimního chumáče v nástavku, kde se chumáč nacházel. Pouze na stanovišti v Příbrami na Moravě byla aplikace provedena do plástových uliček v horním nástavku bez ohledu na pozici chumáče v nástavcích s rámky o rozměrech 39 × 27,5 cm. Celkem devět včelstev zimovalo v nejvyšším nástavku a aplikace byla provedena přímo na včely. U zbylých 11 včelstev byl roztok aplikován do všech plástových uliček nejvyššího nástavku, takže roztok postupně samovolně stékal až na chumáč v níže umístěném nástavku. Kontrolní aplikace alternativním akaricidem byla provedena přípravkem Varidol FUM s účinnou látkou amitraz dle metodiky udávané výrobcem.

Princip ověření účinnosti KŠ byl založen na aplikaci druhého ošetření alternativním akaricidem – amitrazem, které následovalo po prvním ošetření testovaným akaricidem, tj. KŠ. Na všech stanovištích probíhalo ošetření stejným způsobem v různých termínech (tab. 1): na přelomu měsíců XI/XII 2014 bylo provedeno 1. ošetření KŠ  u všech 66 včelstev bez rozdílu a léčebný spad byl sledován až do termínu provedení 2. ošetření v únoru 2015 (tab. 2), kdy u jedné poloviny včelstev (pokusná skupina) byla aplikována opět KŠ a u druhé poloviny včelstev (kontrolní skupina) fumigace amitrazem. Po 2. ošetření byl léčebný spad sledován 1 měsíc. Při 2. ošetření byla opakovaná aplikace KŠ „kontrolou kontroly“ pro případ, kdyby amitraz byl neúčinný, když neúčinnost KŠ bylo možné vyloučit po prvním ošetření, které vyvolalo výrazný léčebný spad. Konkrétní termíny a počty včelstev ve skupinách jsou uvedeny v tab. 1 a grafické znázornění v grafu 1.

n = počet včelstev

N = statisticky neprůkazný rozdíl

p = pravděpodobnost pro zamítnutí nulové hypotézy

KŠ – kyselina šťavelová (pokapem)

A – amitraz (fumigace Varidolem FUM)

hodnoty v hranatých závorkách udávají min–max hodnoty extrémů

Tab. a Graf 1: První léčebný spad po ošetření testovanou látkou, kyselinou šťavelovou, dle stanovišť a skupin s vyznačením termínu provedení a průkaznosti rozdílu

Účinnost zkoumané látky byla vyjádřena jako procentuální podíl léčebného spadu následkem testované látky (tj. po 1. ošetření KŠ) vztažený ke všem roztočům spadlým jak v důsledku působení testované látky, tak i po kontrolní fumigaci (případně po 2. ošetření KŠ). Čím byl tento podíl vyšší, tím více byla látka účinná. Rozdíly v intenzitě spadů mezi skupinami ošetřenými KŠ–KŠ a KŠ–A odráží také účinnost KŠ za předpokladu, že amitraz má účinnost deklarovanou výrobcem, tj. > 95 % a v obou skupinách je srovnatelná intenzita varroózy.

Průměrné hodnoty jsou uváděny s vyznačením jejich standardní chyby (S. E.). Pro testování statistické významnosti rozdílů středních hodnot byl použit t-test s testováním homogenity rozptylů. Za statisticky průkazný byl považován rozdíl, pokud hladina významnosti klesla pod hodnotu 0,05 (p <0,05).

Výsledky

V tab. 1 jsou uvedeny zaokrouhlené sumy průměrných léčebných spadů po aplikaci KŠ podle stanovišť a také pro všechna včelstva ze všech stanovišť společně. Intenzita spadu byla střídavě v obou skupinách vyšší nebo nižší, ale rozdíly byly vždy neprůkazné (p > 0,05). Při společném vyhodnocení všech stanovišť je dokonce rozdíl v průměrném léčebném spadu ve výši jen 3 roztočů zanedbatelný i svou skutečnou hodnotou, proto lze konstatovat, že průměrná intenzita varroózy byla v obou náhodně sestavených skupinách stejná fakticky i statisticky. Takový stav je žádoucí pro následné posouzení účinnosti testovaného akaricidu, v tomto případě KŠ.

V tab. 2 a grafu 2 jsou uvedeny léčebné spady po únorovém kontrolním ošetření fumigací a druhém ošetření KŠ dle stanovišť a opět všechna stanoviště společně. Rozdíly ve spadu jsou minimální, střídavě větší nebo menší při porovnání mezi skupinami a ve všech případech jsou rozdíly statisticky nevýznamné (p > 0,05). Z toho vyplývá, že: a) účinnost prvního ošetření včelstev KŠ byla velmi vysoká a b) i ošetření amitrazem bylo srovnatelně účinné s KŠ.

Tab. a Graf 2: – Druhý léčebný spad po kontrolním ošetření amitrazem a kyselinou šťavelovou dle stanovišť s vyznačením termínu provedení a průkaznosti rozdílu

Průměrná účinnost na všech stanovištích ve skupině fumigovaných včelstev činila 94,9 % a ve skupině včelstev podruhé ošetřených KŠ 96,4 %; rozdíl byl statisticky nevýznamný (p=0,495). Celková účinnost prvního ošetření KŠ tedy dosahuje v průměru na všech stanovištích 95,6 %. Účinnost KŠ na jednotlivých stanovištích je uvedena v tab. 3 a grafu 3.

Tab. a Graf 3: – Účinnost kyseliny štavelové dle stanovišť a s uvedením průkaznosti rozdílu

Na stanovišti Příbram na Moravě byla vyhodnocena navíc rozdílnost léčebného spadu podle toho, zda léčebný roztok KŠ byl aplikován: a) přímo na zimní chumáč včel, tzn. že chumáč seděl při aplikaci KŠ v horním nástavku a nebo b) nad zimní chumáč do uliček horního nástavku, když zimní chumáč seděl při aplikaci KŠ převážně nebo zcela v dolním nástavku a léčebný roztok k chumáči v dolním nástavku musel stékat plástovými uličkami horního nástavku. Existují totiž pochybnosti o tom, že včelstva nepokapaná přímo na povrch chumáče mohou být ošetřená dostatečně účinně. V tab. 4 jsou uvedeny výsledky léčebných spadů dle dolního či horního sezení zimního chumáče a s uvedením průkaznosti rozdílů. Spad po aplikaci KŠ byl vyšší dokonce ve skupině s dolním sezením zimního chumáče, a tedy roztokem polévaným na včely nepřímo; rozdíl je statisticky neprůkazný (p=0,251). I když takový výsledek není důkazem, že roztok KŠ je dostatečně účinný i při nepřímé aplikaci na včely, z výsledku je přesto dostatečně patrné, že taková aplikace je s to vyvolat léčebný spad. Při druhém ošetření, tentokrát KŠ vždy přímo na včely a nebo pomocí fumigace, byly spady téměř shodné a rozdíly statisticky neprůkazné (tab. 4). Přesto lze po vyhodnocení účinnosti konstatovat, že u včelstev s horním sezením, a tedy přímou aplikací roztoku na včely, bylo docíleno účinnosti až 99,9 % v průměru, zatímco u aplikace nepřímé trochu nižší účinnosti 96,8 %. Rozdíl je statisticky i fakticky nevýznamný, ale při pohledu na extrémní minimální hodnotu (jen 80,8 %) lze pojmout jistou obavu v tom, že roztok zřejmě ve všech případech nemusí efektivně dotéci plástovými uličkami až k zimnímu chumáči. Ke spolehlivějším výsledkům lze dospět jen s větším počtem včelstev v testu, a proto lze doporučit pokus opakovat. Pokud byla z vyhodnocení eliminována včelstva s opakovanou aplikací KŠ, aby se zvýšila spolehlivost získané hodnoty, byla účinnost 99,8 % a 94,7 % u včelstev sedících při prvním ošetřením v horním a dolním nástavku.

Mezi včelstvy ošetřenými jednou nebo dvakrát KŠ nebyl v předjaří zjištěn rozdíl v kondici (síla včelstva, zimovatelnost, množství plodu apod.).

Tab. 4: – Vliv přímé a nepřímé aplikace roztoku kyseliny šťavelové pokapem na zimní chumáč s uvedením průkaznosti rozdílu

Diskuse

Tyto výsledky potvrzují dosud publikované dobré zkušenosti s použitím a účinností KŠ k tlumení varroózy včely medonosné⁶. Účinnost KŠ je velmi vysoká (>95%), jak shodně uvádějí i zahraniční výsledky^5, 11, 12. Proto lze toto ošetření doporučit českým včelařům. Je v zájmu chovatelské veřejnosti, aby takový postup se stal i součástí všeobecných veterinárních doporučení i v ČR, jako tomu je v některých členských zemích EU už nyní³. Při  tlumení varroózy je třeba využívat všech moderních postupů zejména, když riziko jejich použití^{13, 14, 15 a 16} je v praxi jen obtížně sledovatelné⁴ a to především v zimním období bez plodování¹⁷. V některých letech byla zaznamenána výrazně snížená účinnost amitrazu, tj. v průměru např. 76,4 [42,8–100] %¹⁸, ve srovnání s vysokou účinností KŠ v tomto experimentu. Je však třeba připomenout, že výše citovaná studie¹⁸ svým postupem účinnost amitrazu snížila, když zahrnovala do výpočtu účinnosti i roztoče z následné podzimní migrace nebo fumigaci za přítomnosti zavíčkovaného plodu, pod jehož víčka amitraz nevniká¹⁹. Naopak fumigace v bezplodém období po skončení migrací roztočů dávají podobně vysoké hodnoty účinnosti jako v případě použití KŠ.

Pokud zimní chumáč nesedí přímo pod strůpkem, lze se aplikací KŠ do plástových uliček nad neobsednutým nástavkem vyhnout rozebírání nástavků v zimním období. Roztok KŠ samovolně stéká po neobsedlých plástech až k zimnímu chumáči tak, že je vyvolán léčebný spad. Stávající pokus sice prokázal, že účinnost je i tak vysoká, ale přesto se doporučuje pokus opakovat v různých podmínkách. Ověřovat techniky omezující rušení včelstva v zimě při zachování vysoké účinnosti KŠ je proto dále žádoucí.

Závěr

1. Účinnost aplikace kyseliny šťavelové pokapem do plástových uliček v zimním období při tlumení varroózy byla v průměru vyšší než 95 %.
2. Nepodařilo se prokázat, že by kyselina šťavelová aplikovaná pokapem vykazovala nižší účinnost ve srovnání s účinností amitrazu aplikovaného fumigací. Kyselina šťavelová jako přirozená přírodní látka plně nahradila léčebný efekt dosažitelný alternativně syntetickou látkou – amitrazem – dosud používaným v ČR plošně pro tlumení varroózy v zimním období.
3. Nebylo prokázáno, že by kyselina šťavelová aplikovaná do neobsednutých plástových uliček nad zimním chumáčem vykazovala sníženou účinnost. Je třeba proto dále ověřovat možnosti jak omezovat vyrušení zimujícího včelstva a přitom zajistit maximální účinnost kyseliny šťavelové.
4. S ohledem na vysokou účinnost, minimální vedlejší účinky, absence rizika vzniku škodlivých reziduí ve včelích produktech a snadnou aplikaci je žádoucí propagovat používání kyseliny šťavelové v běžné chovatelské praxi.

Literatura

1. Takeuchi K., Harada K. 1983: Control of Varroa jacobsoni mites with oxalic acid spray. Honeybee Science 4: 113–116 (japonsky)

2. Kunzler K., Mook H., Breslauer H. 1979: Untersuchung über die Wirksamkeit der Ameisensäure bei der Bekämpfung der Bienenmilbe Varroa jacobsoni. Die Biene 9: 372–373

3. Rademacher E., Harz M. 2006: Effectiveness of Oxalic Acid for Controlling the Varroa Mite. American Bee Journal 146 (7): 614–617

4. Toomemaa, K., Martin, A. J., & Williams, I. H. 2010: The effect of different concentrations of oxalic acid in aqueous and sucrose solution on Varroa mites and honey bees. Apidologie 41 (6): 643–653

5. Nanetti A., Büchler R., Charriere J.-D., Fries I., Helland S., Imdorf A., Korpela S., Kristiansen P. 2003: Oxalic acid treatments for Varroa control (review). Apiacta 38: 81–87

6. Danihlík J., Přidal A. 2013: Metoda pokapání včel roztokem kyseliny šťavelové k léčení včelstev. Moderní včelař 10 (4): 16–19

7. Klíma Z. 2009: Řešení mravenčí otázky II. - Formistop - účinná ochrana úlového dna před mravenci. Moderní včelař 6 (5):136

8. Přidal A., Svoboda J. 2012: Podletní spad a včasná diagnostika varroózy. Veterinářství 62 (12): 763–765

9. Přidal A., Svoboda J. 2011a: Kyselina mravenčí aplikovaná metodou MITEGONE™ - dílčí výsledky. Moderní včelař 8 (1): 21–25

10. Přidal A., Svoboda J. 2011b: Kyselina mravenčí aplikovaná metodou MITEGONE™ významně snižuje početnost roztočů ve včelstvu. Moderní včelař 8 (2): 56–59

11. Gregorc A., Planinc I. 2001: Acaricidal effect of oxalic acid in honeybee (Apis mellifera) colonies. Apidologie 32 (4): 333–340

12. Bahreini R. 2003: A comparison of two methods of applying oxalic acid for control of Varroa. Journal of Apicultural Research 42 (4): 82–83

13. Gregorc A., Pogačnik A., Bowen I. D. 2004: Cell death in honeybee (Apis mellifera) larvae treated with oxalic or formic acid. Apidologie 35 (5): 453-460

14. Hatjina F.; Haristos L. 2005: Indirect effects of oxalic acid administered by trickling method on honey bee brood. Journal of Apicultural Research 44 (4): 172–174

15. Schneider S., Eisenhardt D., Rademacher E. 2012: Sublethal effects of oxalic acid on Apis mellifera (Hymenoptera: Apidae): changes in behaviour and longevity. Apidologie 43 (2): 218–225

16. Staroň M., Staroňová D. 2013: Výskyt kalcium-oxalátových kryštálov v tele včiel po podaní komerčného prípravku na báze potencovaného roztoku kyseliny šťavelovej. Moderní včelař 10 (4): 20–24

17. Higes M., Aránzazu M., Suèárez M., Llorente J. 1999: Negative long–term effects on bee colonies treated with oxalic acid against Varroa jacobsoni Oud. Apidologie 30: 289–292

18. Veselý V. 2007: Kontrola rezistence roztočů Varroa destructor v roce 2006. Včelařství – příloha 60 (7): varroáza III–VIII

19. Veselý V. 2009: osobní sdělení, vědecká rada VÚVč